Vážení přátelé, dne 24.9.2012 za krásného počasí
jsem vyrazil s přítelem Průšou v 9 hodin do Kocbeří, lok. les Království. Nezklamal jsem se. Přinesl jsem skoro plný košík hřibů. První nádherný hřib smrkový mně uvítal dříve než jsem vstoupil do lesa. Při procházce lesem jsem krom značného množství hřibu potkával ještě hodně slizáků švýcarských. Těch bych určitě košík sebral. Při zpáteční cestě jsem u okraje cesty pod buky, objevil plodnice podle mě tmavobělky krátkonohé, které jsem nafotil.
Tmavobělka krátkonohá
Melanoleuca brevipes (Bull.) Pat. 1900
Slovenské jméno: tmavuľka
krátkohlúbiková
Synonyma: Agaricus
brevipes Bull. 1791,
Agaricus brevipes var. brevipes Bull. 1791,
Gymnopus brevipes (Bull.) Gray 1821,
Gyrophila brevipes (Bull.) Quél. 1886, Gyrophila
grammopodia var. brevipes (Bull.)
Quél. 1888, Tricholoma
brevipes (Bull.)
P. Kumm. 1871, Tricholoma
melaleucum subvar. brevipes (Bull.)
Maire.
1916)
Klobouk 5-11
cm v průměru, v mládí vyklenutý
s podvinutým okrajem, později plochý, ve stáří až nálevkovitý, zvlněný, hladký,
radiálně vláknitý, mírně hygrofánní. Barvy šedé, za vlhka béžovou až šedě hnědou, ve středu až černohnědou, při
vysychání blednoucí.
Lupeny husté, zoubkem
připojené až krátce sbíhavé, široké, někdy skoro volné. Barva světle krémová až
šedookrová, později bílé.
Třeň 2-5 cm
vysoký, 04-1,5 cm
tlustý, na bázi mající obvykle hlízu, válcovitý, vyjímečně excentrický. Barvy
šedohnědé, později světlejší, na vrcholu
tmavohnědé, jemně vločkatý, jinak v dolní části na hnědém podkladě
žlutohnědě vláknitý, často ojíněný.
Dužnina pod pokožkou klobouku tmavá, měkká. Barvy
v mládí bělavé která ke stáří hnědne. Vůně slabě houbová, chuť mírná.
Výtrusný
prach bílý, výtrusy elipsovité,
jemně bradavčité, bezbarvé, velikost 6,5-9,5×4,5-6 µm.
Výskyt květen až říjen, jednotlivě nebo ve skupinách na
bohatých půdách v listnatých lesích, trávnících, pastvinách,
v zahradách a sadech, podél cest nebo na kompostech, nepříliš hojně.
Jedlá.
Možnost záměny: Tmavobělka vykrojená Melanoleuce exscissa jež má delší
třeň. Je jedlá.
Zajímavosti: Dobrá a pro kulináře je to jedna z prvních
hub. V přírodě rozkládá humus.
Literatura
: Internetové stránky 2013:
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 148.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín
2006 str. 372.
Houby.
Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str 178.
Encyklopedie
hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 175.
Co víme o
houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 198.
Huby.
Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 168.
Kapesní
atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Ladislav Urban ml. 1986
str. 162.
Klíč k určování
našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str 162, 164.
Po focení jsem šel už
po asfaltce a sbíral houby podél. A opět to byly většinou hřiby smrkové. Každý jsme měli plný košík hub Celkem jsme určili 58 druhů hub. Asi
tak po 1 hodině a půl jsme se dostali k hospůdce. Byli jsme zklamáni. Od rána
v Kocbeřích nešel proud, takže mně na velkou žížeň poskytly dámy pouze
lahvového kozla. No prostě smůla. Ještě že mi během 20 minut jel autobus a já
tím pádem jsem byl již v 15 hod. doma za nádherného počasí.
Žádné komentáře:
Okomentovat